Dron: létající mazlíček, nebo plechový sršeň otravující okolí?
Jak to vidíte vy? Váš názor mě opravdu zajímá!
Proč se vůbec ptám? Protože věřím, že návštěvníci mého webu kteří se sem vrací jsou především lidičky, kteří milují přírodu a klid v ní. Ty, kteří do přírody chodí načerpat energii, a ne si jen ulovit fotku, kvůli které vystojí dlouhý zástup na profláklém turistickém místě.
Na Madeiře je takových míst už opravdu hodně. A nejenže si tam vystojíte frontu nebo pochodujete v zástupu, ale navíc vám nad hlavou neustále bzučí ikona těchto plechových čmeláků. U většiny jejich majitelů hodně pochybuji, že vůbec mají „řidičák“ na dron. Kdyby ho totiž měli, věděli by, že lidem nad hlavami létat prostě nesmí.
Létání má svá pravidla – stejně jako silnice
Nedávno jsem si obnovovala svůj „řidičák“ na drona, který se po pěti letech musí obnovovat. Když si pořídíte dron, musíte složit zkoušky, že jste způsobilí ho provozovat. Je to jako s autem – do něj také nemůžete sednout jen tak. Musíte se ho naučit řídit a znát pravidla silničního provozu. Bez toho by to nešlo, protože byste ohrozili nejen sebe, ale hlavně ostatní v provozu i mimo něj.
S létáním je to podobné. I když nesedíte svému plechovému miláčkovi za krkem a nekocháte se pohledem z výšky, ovládáte ho a musíte znát pravidla. Nejde jen o to vědět, jak ho páčkami nasměrovat, ale také kam s ním můžete letět a hlavně – jak tím neublížit někomu jinému, ať už lidem, nebo zvířatům.
Bez tohoto „řidičáku“ byste vlastně se svým dronem neměli vůbec vzlétnout. Pravidla tu nejsou pro naši buzeraci, ale kvůli bezpečnosti, abychom neohrozili druhé, nenarušili letecký prostor a respektovali soukromí ostatních. Tady bych sice mohla zvednout varovný prst s otázkou, co to vlastně soukromí druhých je, protože o tom, kde leží ta pomyslná hranice, by se dalo diskutovat dlouho.
Můj plechový parťák do práce
Já jsem si dron pořizovala před pěti lety, a to hlavně kvůli své práci v realitách. V té době to pro mě byla velká finanční částka, kterou jsem si mohla dovolit až po několika úspěšných obchodech. Vždycky jsem si nejprve odložila na živobytí a další investice pak směřovala do sebevzdělávání nebo do přístrojů, které ve své profesi využiju.
Ke svému plechovému miláčkovi jsem od začátku přistupovala s veškerou opatrností. Bála jsem se, abych ho neztratila z dosahu signálu, neutopila v oceánu (při nízké výšce nad hladinou může dron ztratit signál), nerozflákala o roh budovy nebo nezavěsila do koruny stromu. I když toho spoustu hlídá zabudovaný systém, samotné ovládání je pořád z velké části o šikovnosti a znalostech pilota.
Samozřejmě učený z nebe nespadne, takže i já měla své karamboly. Mnohdy jsem za ně ani nemohla – byla to souhra techniky a nedomyšlení toho, co by se stalo, kdyby se dron od automatického přistání odchýlil víc, než jsem předpokládala. Po jednom větším karambolu musel dokonce do autorizovaného servisu. Je to zkrátka stroj, který pro správnou funkčnost potřebuje údržbu. A ten, kdo ho drží v rukách, by ho měl používat pro svůj užitek a potěšení, ale s maximálním respektem k okolí a bezpečnosti druhých.
Divoká realita na Madeiře
Jenže na Madeiře je to momentálně přesně naopak. S tímto mazlíčkem, který se při nesprávném ovládání může rázem proměnit v nebezpečnou zbraň, sem přiletí kdekterý turista bez jakéhokoliv osvědčení, že pravidla vůbec zná a dodržuje.
Stejně jako fungují kontroly na silnicích, měly by fungovat i kontroly na těch nejprofláklejších místech ostrova. Právě tam se to dnes drony jen hemží a hrozí tam největší nebezpečí nehod. Neohleduplní dronaři vám létají těsně nad hlavou, někdy doslova kousek před obličejem, a o předpisech buď nemají ani páru, nebo je vědomě porušují pro jeden „dokonalý“ záběr na sociální sítě.
S upřímností musím říct, že s takovou mírou bezohlednosti ze strany dronařů jsem se v ČR ani jinde ve světě nesetkala. Samozřejmě jsem neprocestovala celou zeměkouli, ale pár desítek destinací už za sebou mám. V žebříčku dronařské bezohlednosti je ale Madeira bohužel na úplné špici.
Výzva k ohleduplnosti
Pokud jste sami dronaři a chcete mít krásné záběry, je to zcela v pořádku. Ale prosím, nechovejte se bezohledně k ostatním. Lidé si přišli na vyhlídku posedět, chtějí pozorovat magický východ nebo západ slunce, a místo toho jim nad hlavou bzučí několik dronů, u kterých netuší, zda jim nepřistanou přímo mezi očima.
Marně pro toto chování hledám pochopení, i když jsem sama dronař a pohledy z ptačí perspektivy miluji. Nádherné záběry se přece dají udělat i tehdy, když si poodejdete nebo odjedete o pár set metrů dál od hlavních vyhlídek a známých pointů. Vyleťte nad oceán, vyleťte do oblak, ale neobtěžujte lidi.
Ráda bych podotkla, že z řad českých turistů jsem za celou tu dobu nezaznamenala nikoho, kdo by se takhle choval. Nemyslím si ale, že je to o národnosti – je to vždy o lidech a o konkrétním jednotlivci.
I proto se už raději nepouštím do diskusí v různých cestovatelských skupinách, když se lidé ptají na drony na Madeiře. Oficiálně sice musíte splnit ohlašovací povinnost a dodržovat přísná pravidla, ale pak dorazíte na ostrov a vidíte, že realita je úplně jiná.
Já osobně mám své zkoušky opět úspěšně obnovené. Svého plechového miláčka budu dál používat ke krásným záběrům nejen z Madeiry, ale létat budu tak, jak jsem to dělala vždycky – s respektem a tak, abych nikoho neobtěžovala.
Chystáš se na Madeiru s dronem? Mrkni na to co tě čeká
Skvělá zpráva na začátek pokud máš základní řidičák na dron platný v EU (např. A1/A3 nebo A2 z Česka či jiné unijní země), v celém Portugalsku i na Madeiře platí. Nemusíte tak znovu dělat žádné testy ani zkoušky.
Podle evropských pravidel se ale musíte registrovat tam, kde s dronem létáte poprvé. Pokud jste se jako provozovatel dronu (UAS Operator) registroval už doma (např. u českého Úřadu pro civilní letectví) a máte své jedinečné registrační číslo provozovatele, které musíte mít nalepené na dronu, v Portugalsku se znovu jako provozovatel neregistrujete. Evropská registrace je přenositelná.
Pokud jste se ale ještě nikde v EU neregistroval, musíte tak učinit na oficiálním portálu portugalského úřadu pro letectví (ANAC).
Zde jsou odkazy a konkrétní pravidla, která pro Madeiru potřebujete:
1. Oficiální registrace provozovatele (pokud ji ještě nemáte z ČR)
Oficiální portugalský registrační systém pro drony spravuje ANAC (Autoridade Nacional da Aviação Civil).
Oficiální web pro registraci: uas.anac.pt
Pozor na chyták: Portugalsko vyžaduje pro plnou registraci nerezidentů přes internet specifické ověření identity. Pokud narazíte na technický problém s přihlášením (vyžadují tzv. Chave Móvel Digital), je vždy jednodušší a rychlejší zaregistrovat se jako provozovatel ještě doma v ČR přes ÚCL. České číslo provozovatele vám v celém Portugalsku plně uznají.
2. POZOR: Povolení pro natáčení a focení (AAN)
Tohle je věc, která spoustu turistů v Portugalsku a na Madeiře překvapí. V zemi platí starší zákon, podle kterého jakékoliv snímání leteckých fotografií nebo videí (i pro čistě soukromé účely na dovolené) podléhá schválení od AAN (Autoridade Aeronáutica Nacional – Národní letecká autorita).
Pokud má váš dron kameru, musíte si před odletem vytvořit účet a podat bezplatnou žádost o focení/natáčení v konkrétních lokalitách na Madeiře.
Oficiální web pro povolení snímání: www.aan.pt (sekce Aeronaves Não Tripuladas (Drones)).
3. Kde na Madeiře (ne)létat?
Madeira je hornatý ostrov s velmi specifickým prouděním vzduchu a mezinárodním letištěm Funchal, které má obrovské ochranné zóny. Před každým vzletem povinně zkontrolujte mapu vzdušného prostoru.
Pro ověření bezletových zón, přírodních rezervací (kde se nesmí létat kvůli ochraně ptactva) a výškových limitů používejte oficiální portugalskou mapu Voa na Boa: www.voanaboa.pt (případně jejich mobilní aplikaci).
Užijte si Madeiru, jsou tam z dronu nádherné záběry, jen pozor na silný vítr, který u útesů dokáže drony snadno potrápit! Dodržuj dostatečnou výšku nad hladinou oceánu ať neztratíš signál! A pozor i na obrovské vlny které z dálky vypadají jen jako vlnící se hladina.
