Vereda da Fajã Grande a Vereda do Pesqueiro jsme spojili jako okruh s výchozím a zároveň konečným bodem – Miradouro do Fio od restaurace z Ponta do Pargo. Trasa dlouhá pouhých 5,5 km, ale s velkým převýšením.
Trek patří mezi náročnější a to nejen svojí délkou, ale velkým převýšením, úseky které jsou úzké, strmé a při „šlápnutí vedle“ vás v lepším případě zachytí pichlavé opuncie, v tom horším se ocitnete o pár desítek metrů dole rychlým pádem… Pro děti díky tomu nedoporučuji, i když pobřeží s velkými lávovými kameny, které vás čekají až sestoupáte k oceánu, by se jim určitě líbilo. Pobřeží vypadá lákavě a snadné na procházení, ale i tam dostanou nohy zabrat.
Auto zaparkujete přímo u restaurace a trasa značená v mapy.cz jako červená začíná od parkoviště směrem dolů viz vyznačené na fotce jako start. Trek jde kousek po širší cestě z které uhne doleva a začne se prudce svažovat serpentinami dolů.
Doporučuji dobrou obuv s pevnou podrážkou, protože terén je hliněný až prašný s malými kamínky na kterých to díky strmosti někdy pěkně podkluzuje. Pokud zaprší tak to zase podkluzuje na mokrých větších kamenech a opatrnost je zde na místě.
Jak se dostanete dolů k pobřeží nečekejte žádnou vyznačenou stezku, musíte se dát hezky ladným skokem směrem doleva podél pobřeží až narazíte na dřevěnou ceduli viz foto a tam začíná druhá trasa vyznačená v mapy.cz jako červená směrem nahoru opět serpentinami.
My jsme nahoru nespěchali, váleli jsme se po nahřátých lávových kamenech a užívali si sluníčko, sílu a vůni oceánu. V prosinci tu bylo přes 25 stupňů a cestou dolů jsme ze sebe sházeli postupně vrstvy oblečení, které vám naopak ve vyšších polohách přijdou vhod.
Tato stezka je v některých úsecích vydlážděná kameny, zřejmě zemědělci, kteří mají ve svazích udělané miniaturní záhonky. Narazíte tam i na jeskyni a přístřeší, které zřejmě využívají turisti a je tam hadicí svedená sladká voda. V půlce trasy narazíte i na studánku a v některých úsecích vás zvlaží pár kapek vody unášených větrem od stékající vody po skalách. Tato jemná sprška vám přijde vhod pokud bude svítit sluníčko a při náročném stoupání se zapotíte.
Celou cestu se můžete kochat krásnými výhledy které vás také čekají při vystoupání na hranu útesů.
Podél útesu se dáte opět doleva po širší hliněné cestě lemované travnatými loukami, na kterých potkáte pár krav, až dorazíte zpět k výchozímu bodu u restaurace, kde si můžete dát zasloužené občerstvení. Tato trasa má své kouzlo a nás navíc odměnila v posledních pár metrech do cíle, krásnou duhou.
Olá Maja
